CO JE JIVAMUKTI JÓGA?
Jivamukti Jóga je cesta k osvícení skrze soucítění se všemi bytostmi.
Metoda Jivamukti (čti Džívamukty) vychází z původního významu Sánskrtského slova ásana jako "sedadlo, spojení, pozice" = vztah k Zemi. Země znamenající veškerý manifestovaný život. Citující sútra mistra Pataňdžáliho, která říká, že ásana má být sthira a sukham, proto Jivamukti vyzdvihuje, že vztah k ostatním (ásana) má být oboustranně výhodný a má vycházet ze stálého a pevného (sthira) místa radosti a štěstí (sukham).
Je to radikální myšlenka, když je uvedená v praxi, má schopnost rozbourat naši nynější kulturu, která je založena na představě, že Země a všechna ostatní zvířata, existují pro náš užitek a využívání pro naše sobecké účely. A tak je ásanová praxe více než pouhé fyzické cvičení k udržení zdravého těla, větší síly a flexibility. Stává se způsobem, cestou, jak zlepšit své vztahy se všemi a tím pádem může vést k osvícení - k odstranění pocitu oddělenosti, k realizaci Jednoty všech bytostí a k objevení trvající a udržitelné radosti.
Jivamukti Yoga Metoda byla založena ve městě New York v osmdesátých letech minulého století. Metodu sestavila Sharon Gannon a její partner David Life. Svoji metodu postavili na vlastních zkušenostech s jógou, životy umělců a cest do Indie. Metoda je silně zakořeněna v tradici předávání učení z učitele na žáka.
Jivamukti yoga je styl jógy, který klade důraz na integraci duchovního, fyzického a mentálního rozvoje, přičemž kombinuje tradiční jógové techniky s moderními filozofiemi a ekologickými hodnotami. Tento směr byl vyvinut v roce 1984 Sharon Gannon a Davidem Life v New Yorku a jeho název pochází z termínu jīvanmukti v sanskrtu, což znamená "osvobození za života" – tedy
dosažení vnitřní svobody a osvícení ještě během našeho pozemského života.
Jejich 3 hlavní učitelé a guruové byli Shri Brahmananda Sarasvati a Swami Nirmalanda a Sri K. Pattabhi Jois.
5 PILÍŘŮ JIVAMUKTI JÓGY
Základní filosofie je vyjádřena a podpořena 5 pilíři, které formují podstatu Metody Jivamukti Jógy.
Ahimsa
ne-ubližování, porozumění, jak naše konání ovlivňuje všechny okolo nás. Soucitný život, který přesahuje k ostatním zvířatům, životnímu prostředí a všem bytostem, s důrazem na etické vegetariánství (veganství) a práva zvířat.
Bhakti
oddanost. Uznání, že Božská/Seberealizace je cílem všech jógových praktik, může být vyjádřeno skrze mantrování, zadání si vyššího záměru pro praxi a nebo jiné praxe oddanosti.
Dhyana
meditace - obrácení se do vlastního nitra a spojení s věčnou neměnno realitou v nás.
Nada
jóga zvuku - vývoj lehkého těla a mysli skrze hluboké poslouchání, může být zakonponováno v lekci použitím hudby, mluveného slova, ticha nebo i hlasu učitele.
Shastra
svaté písmo - studije starověkých jógových textů, zahrnuje i studii jazyka Sánskrtu, odříkávání z textů, čerpá se z Téma Měsíce.