Únor 2021
KDYŽ TO PŮJDE, TAK TO PUSTÍM
tyaktvā karma-phala-āsaṇgam
nitya-tṛpto nirāśrayaḥ
karmaṇy abhipravṛtto 'pi
naiva kiṁcit karoti saḥ
Bhagavad-Gītā 4:20 (The Jivamukti Yoga Chant Book p.18)
Bez touhy po ovoci činů, mírem naplněný, nezávislý na pomoci zvenčí - takový člověk je popravdě nečinný, ač je zaměstnán mnohými čin.
Překlad BG Rudolf Janíček
Karma: (podstatné jméno) Akce. Účinek. Následek.
Ve své nejzákladnější podobě je karma univerzálním morálním zákonem příčiny a následku - každá akce má důsledky. Odkaz na tento fakt lze nalézt v mnoha různých vírách: buddhismus, hinduismus, džinismus, sikhismus, křesťanství, islám a judaismus, které mají své variace na téma karma.
Podle zákona karmy se duše reinkarnují v prostředích, které vyhovují jejich duchovním schopnostem. Dobří lidé (dokonce i ti, kteří se odklonili od duchovní cesty), jdou, když zemřou, do nebe těch, kteří konají dobré skutky. Žijí tam několik let a pak se znovu narodí, tentokrát do čistého a prosperujícího domova. Několik z nich se narodí v rodině, která je duchovně vyspělá, ale takového narození je obtížné dosáhnout. Když k tomu dojde, dobré prostředí vytáhne latentní duchovnost a povede duši rychle k osvobození.
V roce 1686 představil Isaac Newton tři zákony pohybu, třetí z nich je tak trochu podobný karmě; každá akce má stejnou a opačnou reakci. U karmy ale není reakce opačná, spíše stejná: Bṛhadāraṇyaka Upaniṣad uvádí, že ti, kdo konají dobro, se stávají dobrými; ti, kdo ublíží, se stanou špatnými a v Bhagavad Gitě Krišna silně varuje před důsledky uváznutí v pavučině klamu vedoucí k dalšímu prohloubení klamu.
Upanišady, Bhagavadgíta a Jóga Sútry Pataňdžaliho, všichni považují roli karmy ve spojení s převtělováním duše.
I když se ve světě projevujeme (a jsme s ním spojeni), všechny naše činy mají dopad a důsledek.
Důsledky těchto akcí vesmír používá k rozhodování o okolnostech našeho současného života; včetně rodičů, národnosti, pohlaví, tělesnosti a psychologie. Toto je karma "prarabdha".
Dživa (individuální duše) se vtěluje do bytí poté, co byla závislá na minulých činech, je součástí nových činů a generovala více karmy, aby se vtělila do jiných bytostí; průběžné řešení a generování karmy. Karma, která se vytváří v tomto životě, se nazývá agami. Toto je cyklus samsáry.
Jakmile si tento cyklus uvědomíme, máme dvě možnosti: Zaměřit se na generování dobré karmy, tj. zajištění dobrých budoucích zrození, nebo bychom se měli naučit, jak přestat generovat karmu a začít rozvolňovat uzly?
Když všechny touhy přepadající srdce jsou odevzdány, smrtelník se stane nesmrtelným.
Když všechny uzly, které dusí srdce, jsou uvolněny, smrtelník se stane nesmrtelným, zde v tomto životě.
Bṛhadāraṇyaka Upaniṣad 4.4.7
Pokud se rozhodneme zůstat připoutáni ke světu, můžeme se soustředit na generování "dobré" karmy. Jak poznáme, jaké činy vytváří dobrou karmu? Dharma sútry (započaté od roku 600 př. N.l.) nabízí pokyny, jak dobře žít a vytvářet pozitivní karmu vedoucí k pozitivním znovuzrozením. Další příklad dharmy lze nalézt v Pataňdžaliho J.S. Jsou to Jámy (kniha 2. sútra 30), které jsou formou dharmy. A pak v další sútře jsou popsány jako "maha vrtam", velký slib, protože přesahují místo, třídu a čas. Dobrá karma tedy bude následovat, když budeme žít podle jám.
Kéž by to bylo tak jednoduché! V BhagavadGítě Arjuna předkládá důležitou morální otázku, zda jeho účast v bitvě nevytvoří špatnou karmu, protože porušuje univerzální morální zákon nenásilí? Krišna odpovídá, že nejdůležitější povinností je svatharma, vaše osobní morální odpovědnost.
Mohlo by se zdát, že Krišna podporuje následující válečné činy. Ale ne. Nehodnotíme zákon karmy z hlediska správného a nesprávného, ale spíš na základě myšlenky, zda nás činy posouvají blíže k jasnosti mysli nebo dále od jasnosti mysli. Děsivé peklo, které Krišna popisuje jako důsledek špatné karmy, není představeno jako trest, je to prostě skutečnost. Hluboce podporující na tomto učení je, že neexistuje nařízení, které říká, že musíme být dobrými a morálními bytostmi - je to naše vlastní volba, jak jednáme. A přitom tak činíme s jistým a jasným věděním toho, že sklízíme to, co zasejeme.
Všimněte si, že karma představuje pouze semínka a to, jak žijeme, určí, jak a jaká semena zakoření a vypučí. To, jak žijeme a akce, které v současné době podnikáme, mají dopad na uskutečnění karmických semen. Nemůžeme říci "moje karma mě k tomu přiměla" - karma není klauzule "get out" nebo způsob, jak se zbavit osobní odpovědnosti.
Je také obtížné vědět, jaké akce z našich předchozích existencí vedly ke vzniku současných nesnází. Nemohu předpokládat, protože jsem byl vrahem v mém posledním životě, tak jsem v tomto životě chudý. Spíše musí jógin připustit, že cokoli, co se mu/jí nyní děje, je důsledkem minulých činů a projevuje se to proto, aby se mohlo dořešit cokoli, co je neposouvá ke kosmickému vědomí.
Existuje pouze jeden způsob, jak zajistit, aby to byla naše poslední sklizeň: skrze odevzdávání veškerého našeho konání zpět do vesmíru - zpět k božskému. Pataňdžali říká, že to můžeme dělat skrze praxi. Můžeme trénovat mysl tak, aby přestala následovat staré vzorce vytvořené minulými karmami a znovu zaměřit mysl na jasnost a nepřipoutanost.
Musíme se naučit jednat zcela bez připoutanosti. Nepřipoutávat se k akci a nepřipoutávat se k důsledku akce.
Originál: zde