DECH: UKLIDNĚNÍ MYSLI

Autorka: Julie Kirkpatrick | Říjen, 2025

Kolísající mysl se také zklidní praktikováním vydechování a zadržování dechu. Zpráva přišla zcela nečekaně: osoba mě blízká náhle zemřela. Nemohla jsem dýchat, slzy mi tekly a přemohly mě emoce šoku, smutku a nevíry. Dobrý přítel a jógin mě beze slova objal. Držel mě pevně a začal dýchat pomalu, rovnoměrně a hluboce. Začala jsem ho napodobovat a za chvíli se moje mysl uklidnila.

Všichni jsme asi zažili situace, kdy náš dech jasně odrážel stav naší mysli, například hněv se projevoval krátkými výdechy, smutek vzlyky, nervozita krátkými, rychlými a mělkými dechy nebo jakékoli jiné emoce. Patanjali nám v této sútře připomíná, že jednou z mnoha technik, které můžeme použít k uklidnění výkyvů našich myšlenek a pocitů, je vědomé dýchání. Jinými slovy, změnou vzorce dýchání můžete ovlivnit nervovou aktivitu v mozku a nervovém systému. Když se naše myšlenky uklidní, můžeme se otevřít vnímavosti a dosáhnout jasnosti.

Na lekcích Jivamukti Jógy, během praxe vinjásy jsme připomínáni, abychom neustále používali ujjayi dýchání (obvykle 4 nádechy následované 4 výdechy, nosem, s mírným šepotavým zvukem vytvářeným v blízkosti hlasivek, opakované po celou dobu lekce). Bez ohledu na to, jaké ásany cvičíme, ať už jsou to ty nejjednodušší nebo nejtěžší, jaké jsme kdy zkoušeli, dech zůstává klidným vzorem nádechu a výdechu. Jedná se o trénink a cvičení pro vnější svět, kde možná budeme muset tento typ dýchání aktivovat v době stresu, abychom zůstali klidní, a tím odstranili návyky nefunkčního dýchání, které mohou nakonec přispívat k únavě, nejasnosti nebo poruchám.

Dýchání je součástí autonomního nervového systému, to znamená, že ho provádíme, aniž bychom o tom museli přemýšlet. Dýchání však lze také zařadit do oblasti vědomých činností. Vědomé dýchání je mostem mezi fyzickým tělem a jemnohmotným tělem. Pránájáma, zmíněná v JS 1.34 a dále vysvětlená jako jedna z 8 částí Patanjali jógy (viz JS 2.29), je starodávná indická disciplína vyvinutá ranými praktikujícími jógy a zahrnuje zdokonalování aspektů vědomého dýchání za účelem dosažení požadovaných mentálních nebo emocionálních stavů. Techniky pránájámy posilují naši pránu (životní sílu) a jemně ladí náš nervový systém pomocí různých cvičení, při nichž zadržujeme dech buď vnitřně, nebo navenek. Pránájáma je někdy definována jako prodloužení, rozšíření, posílení nebo nasměrování prány. Cvičení pránájámy jsou popsána mimo jiné v Hatha Yoga Pradipika, Gheranda Samhita a Shiva Samhit a existuje mnoho způsobů, jak se tato cvičení učí, v závislosti na učiteli a linii. Začněte s jednoduchými technikami a dejte si čas, abyste viděli, jak se zlepšujete. Klíčovým prvkem při cvičení pránájámy je být ve stavu sthira (klidný) a sukham (příjemný). Pokud cítíte tlak, napětí nebo úzkost, zašli jste příliš daleko. Udělejte si přestávku a vraťte se k tomu jindy.

Jóga nám nabízí možnost stát se vyrovnanými lidmi, uvědomit si aspekty sebe sama, které byly skryty v našem podvědomí, zbavit se úsilí a stresu spojeného s moderní dobou a chaotickým myšlením. Vědomé dýchání nabízí jeden ze způsobů, jak uklidnit vnitřní nepokoj. 

"Kde je mysl zklidněna, tam je dech pozastaven. Kde je dech pozastaven, tam je mysl zklidněna."

Hatha Yoga Pradipika 4.23

Moje poznámka: jógové výrazy přeložené z agličtiny do čj přebírám od Davida Dostála, jeho práci můžete sledovat www.korenyjogy.cz