Květen
Kam až oko dohlédne

Asato mā sadgamaya
Tamasomā jyotir gamaya
Mrityormāamritam gamaya
Oṁ śhānti śhānti śhāntiḥ
असतोमा सद्गमय ।
तमसोमा ज्योतिर् गमय ।
मृत्योर्मामृतं गमय ॥
ॐ शान्ति शान्ति शान्तिः ।।
Veď nás od nevědomosti k pravdě,
Veď nás od temnoty ke světlu,
Veď nás od smrti k nesmrtelnosti,
Om mír, mír, mír.
"Prohlédni, Leare"! - Hrabě z Kentu v Králi Learovi, Shakespeare: , 1. dějství, 1. scéna
Poté, co mu král Lear za to, že se zastal Kordelií a mluvil pravdu, řekne, aby mu zmizel z očí, hrabě z Kentu nabádá Leara, aby prohlédl. Vidět lépe, jasněji, dívat se zblízka, podívat se zblízka, abychom viděli širší obraz - tuto radu, kterou věrný rádce dává svému králi, najdeme v učení jógy. Sanskrtské slovo pro pozorné dívání se je upekșa (od upa = jít blíž, k + ikșa = dívat se) - jít blíž, dívat se. Naznačený pokyn ukazuje, že upekșa je výzvou k lepšímu vidění, abychom se mohli zabývat svou situací s nadhledem a jasností.
Learova schopnost vidět lépe, vidět jasně byla znemožněna, protože byl zaslepen tvrdohlavostí, pýchou a mocí. Tvrdohlavost, pýcha, moc, hněv, žárlivost, strach, předsudky - seznam překážek, které způsobují naše slepá místa (slepé skvrny), je dlouhý.
Slepá místa (skvrna) je oblast v našem zorném poli, která z nějakého důvodu zůstává neviditelná. Slepé skvrny nám brání v plném vidění a zhoršují naši schopnost vztahovat se k bezprostředním zkušenostem s nadhledem a lehkostí. Slepé skvrny patří do oblasti avidyā (a = ne + vid = vědět, cítit, prožívat, rozpoznávat). Avidyā znamená klam, nevědomost, nesprávné poznání. Odkazuje na vytrvalé, neutuchající, hluboce zakořeněné mylné vnímání a je první a základní příčinou všech kléš - vlnových vzorců, rušivých vlivů, trápení, do nichž se zaplétáme.
Nedávno mi jeden izraelský student, kterého znám už více než deset let, řekl, že jsem byla prvním člověkem z arabského světa, kterého potkal, když přijel do New Yorku. Podělil se se mnou o to, jak se po nějaké době vytrvalého cvičení jógy rozplynula jeho rigidní přesvědčení a utkvělé představy o "abstraktním nebezpečí", které měl o "lidech, jako jsem já", což mu umožnilo vyrovnat se s realitou a "vidět" mě jako člověka, s nímž se může spojit s lehkostí, nikoli se strachem.
Cvičení ásana má mnoho složek, jednou z nich je dṛști neboli bod pohledu - místo, kam zaměřujeme svůj pohled v každé ásaně. Existuje devět dṛști odpovídajících různým částem těla. Díky soustředěnému pohledu na jedno místo dṛști zlepšuje bdělost a navozuje pocit jednoty - mysl se naplňuje jednou věcí, což nám umožňuje prožít okamžik plné integrity bytí. Proces přivádění pohledu do místa ekāgratā, tj. soustředěná pozornost na podložce, nám umožňuje rozvíjet uvědomování a vnímání celého těla. S tělesným uvědoměním začínáme vidět za hranice omezeného rozsahu našich očí. Začínáme vidět s citem.
"Každý pór kůže se musí stát okem."
píše B. K. S. Iyengar v knize Světlo života. Když cítíme ásanu každou buňkou své bytosti, cítíme v přítomném okamžiku, zjemňujeme své vidění, pronikáme avidyou a nacházíme lehkost v těle, lehkost v mysli, lehkost ve vztazích.
Cvičení ásan nás vybízí k rozvíjení citlivosti, abychom dokázali rozšířit svou mysl tak daleko, kam až oko dohlédne a pak jde ještě o krok dál tím, že změkčujeme to, co je v našem srdci strnulé, aby naše vidění sahalo tak daleko, kam až srdce dohlédne. Jak napsal Antoine de Saint-Exupéry v knize Le Petit Prince:
"Správně vidět lze jen srdcem, to podstatné je očím neviditelné."
Mysl může vést tělo k ásaně, ale srdce ji musí také cítit. Procítění je mezníkem, orientačním bodem naší lidské, cítící existence a úsvitem jasnosti. Kéž bychom praktikovali tak, abychom dokázali procítit celou existenci ve svém vlastním bytí.