Květen 2021

Péče o matku

Mysl je dobrá v tom, že rozděluje a hledá rozdíly, zatímco srdce si užívá a nachází útěchu ve společném a v jednotě. Samozřejmě existuje nespočet věcí, které jsou pro všechny stejné, ale jedna z věcí, která se často považuje za samozřejmost, je to, že každý z nás má matku. Každý neuvěřitelně vážný a důležitý dospělý má pupek, někde ukrytý pod jeho vážným oblečením pro dospělé, což bude vždy připomínkou toho, že býval dítětem spojeným s matkou přes pupeční šňůru.

Ve světě, který tak upřednostňuje nezávislost, je lehké zapomenout, že jsme všichni byli absolutně závislí na našich matkách. Její tělo nás živilo, přenášelo a udržovalo v teple a bezpečí, bez ohledu na to, jak se dále vyvinul náš dospělý vztah k ní. Všechny bytosti to mají společné: každé stvoření má matku a každá bytost vyšla ze ženy.

Každá bytost má individuální matku, ale existuje také univerzální matka, kterou máme všichni společnou: matku přírodu. Živí nás a stará se o nás stejně tak, jako se o nás starali naše vlastní matky. Den matek nám připomíná, abychom byli vděční za tu naši a vážili si ji. V poslední době se zdá, že existuje "den" pro všechno: Den oceánů, Mezinárodní den žen, Den Země atd. Mají nám připomínat, abychom si vážili něčeho nebo někoho, jehož existenci považujeme za samozřejmost.

Jsou tak blízko, že už je nejsme schopni vidět a možná jsme se přestali o ně starat a vážit si jich. Bohužel jeden den vzpomínky a péče nestačí. Pokud zavoláme naší matce jednou ročně na den matek, nedáme jí pocit, že je milovaná nebo opečovávaná. Totéž platí pro naši univerzální matku - matku přírodu - se kterou nezacházíme s úctou a láskou, jakou si starostlivé matky zaslouží.

Možná tu a tam shlédneme dokument a kroutíme hlavou nad tím, jak moc je zneužívána a využívána. Možná uděláme malá rozhodnutí, budeme používat méně plastů nebo spotřebovávat méně živočišných produktů, ale jak to tak máme sami se sebou a jak to od nás chce ekonomika a společnost - zapomeneme a vrátíme se k "normálu". Náš "normál" je hluboce nevyvážený a neudržitelný způsob zacházení s naší univerzální Matkou a naší větší pozemskou rodinou, kterou vytvořila.

Láska matky je universální: každá kráva - matka krmí, pečuje a miluje její tele, myši - maminky budou bojovat s kočkou, aby chránily své děti a každá slepice chrání svá vajíčka celou dlouhou dobu, dokud se její děti nevylíhnou. Přestože má každý člověk na Zemi matku a měl by být schopen porozumět tomuto posvátnému vztahu, tak neustále bereme děti jejich matkám, abychom mohli konzumovat mléko, které je pro ně určeno, nebo jim odebíráme vajíčka. Konzumace mléka jiného druhu, je v naší společnosti považováno za "normál", stejně jako konzumace vajec ženy jiného druhu, potenciální matky.

Den matek by mohl být krásnou příležitostí zauvažovat o mateřství ve všech podobách: všichni jsme děti a všichni máme matku. Zacházíme s matkami světa s úctou a důstojností, nebo ji jen bereme, konzumujeme a sklízíme a vidíme ji jako zboží? Můžeme něco vrátit na počest naší univerzální matky a obnovit rovnováhu vztahu? Můžeme vidět posvátnost mateřství u jiných druhů a planety samotné; můžeme tento vztah chránit místo toho, abychom ho zničili?

Naše matka nám dala dar života. A pouze skrze uctívání a oslavu zkušeností tohoto daru, našeho života, může být naše duše nebo pravé já prožito a zdokonaleno. Můžeme si života vážit a zažívat pouze pokud udržujeme matku přírodu v bezpečí a pokud umožníme všem ostatním bytostem, aby učinily totéž. Božská matka nás chrání a vyživuje, ale někdy i matka potřebuje péči a lásku.

Originál: zde