Březen

29.02.2024

Jasná komunikace

Autorka Magali Lehners | Březen, 2024 (překlad Naděžda Brzobohatá)


maitrī karuṇā mudito-pekṣāṇāṁ-sukha-duḥkha puṇya-apuṇya-viṣayāṇāṁ bhāvanātaḥ citta-prasādanam

Mysl se stane klidnou a jasnou, když si vypěstuje šťastný postoj přátelskosti vůči těm, kteří se zdají být šťastní, soucit vůči těm, kteří se zdají trpět, radost vůči ctnostným a neutrální postoj vůči těm, kteří se zdají být negativní nebo krutí.  PJS 1.33  (Pataňžáliho Jógové sútry, kniha 1., 33 sútra)

Konflikty ve vzájemných vztazích mezi lidmi často vznikají v důsledku špatné komunikace. Semínka nedorozumění klíčí, když váháme vyjádřit své skutečné myšlenky a obáváme se možných následků. Potýkáme se s nejistotou, nejsme si jisti svou rolí a výsledkem své upřímnosti. V takových chvílích se jasnost stává nepolapitelnou a nahrazuje ji částečná pravda nebo líbivá fasáda. Právě v tomto zastřeném projevu však zaséváme semínka budoucích sporů. Jak moudře říká Thich Nath Hanh v knize Umění komunikovat: "Ve vztahu jsme jeden pro druhého potravou. Musíme tedy vybírat druh potravy, kterou člověku nabízíme, druh potravy, který může napomoci tomu, aby náš vztah vzkvétal." To souzní s Pataňdžaliho návodem v PYS I.33, který nás nabádá, abychom si vhodnými reakcemi udržovali klid a jasnost v mysli.

Pataňdžali osvětluje čtyři klíče: přívětivost, soucit, radost a neutrální postoj. Tváří v tvář úspěchu druhého člověka nám může srdce zatemnit žárlivost. Tato emoce pramení ze strachu z nedostatečnosti a ohrožuje náš klid. Podobně když se někdo dělí o své utrpení, naše tendence soudit jen umocňuje jeho bolest. Přijetí ctnostných talentů druhých, aniž bychom je snižovali, nám umožňuje společně se povznést. Tváří v tvář negativitě nacházíme vyrovnanost a dáváme přednost soucitu před hněvem. Tento přístup, který je zakořeněn v porozumění, nikoli v odsuzování, zachovává náš mír. Za touto nejistotou se skrývá nesčetné množství příčin, nicméně Jóga sútry (PJS I.20- śraddhā-vīrya-smr̥ti samādhi-prajñā-pūrvaka itareṣām) nabízejí cestu k jejímu řešení. Víra (śraddhā), pevné přesvědčení, slouží jako maják v životních zkouškách a každé události vdechuje smysl a význam. S přesvědčením, zrozeným ze sebeuvědomění a studia, se vydáváme na cestu k odhalení svého pravého účelu. Vedle víry posiluje naše odhodlání odvaha a síla (vīrya), které zajišťují, že budeme pevně stát ve své integritě. Bdělost (smr̥ti) se stává základním kamenem v oblasti jasné komunikace. Zahrnuje neochvějnou bdělost, vytrvalé vzpomínání na minulé lekce a soustředění se na přítomný okamžik. Ve chvílích pochybností nám slouží jako vodicí světlo, které nás nasměruje zpět na zamýšlenou cestu. Uplatňováním osmi kroků jógy vytváříme spojení mezi vírou a moudrostí (prajñā) a vidíme realitu bez strachu a očekávání.

Thich Nath Hanh nám připomíná, že naše slova mají moc vyživovat nebo otrávit. Všímavý přístup ke komunikaci zajišťuje, že naše interakce jsou prodchnuty láskou a soucitem, a nabízí tak výživu sobě i druhým. Energie soucitu nás chrání a umožňuje nám naslouchat, aniž bychom přijímali toxiny. Stejně jako všímavost chrání před nezdravou konzumací, rozšiřuje se i na náš vnitřní dialog a podporuje soucit se sebou samým. V tichém prostoru mezi slovy se rodí moudrost. Zde vidíme realitu nefiltrovanou, nezkalenou předsudky. Pěstováním této jasnosti se osvobozujeme od okovů nepochopení vyvolaného strachem.

Bhagavadgíta 2:38 "Sukha-duhkhe same kritva labhalabhau jayajayau. Tato yuddhaya yujyasva naivam papam avapsyasi" - "Buďte stejně smýšlející v úspěchu i neúspěchu, v zisku i ztrátě, ve vítězství i porážce. Jedině pak můžeš být skutečným jógínem." (Překlad Svámí Šivanandy) Pokud si tento verš vyložíte v kontextu komunikace, můžete vyvodit paralelu s myšlenkou odděleného jednání a vyrovnané komunikace. V oblasti komunikace naznačuje, že člověk by měl usilovat o vyrovnanost tváří v tvář různým reakcím a odezvám. Stejně jako verš hovoří o tom, že člověk má být nerušen potěšením nebo bolestí, měl by se snažit komunikovat s vyrovnanou myslí bez ohledu na to, jak je jeho sdělení přijímáno.

Například při předávání zprávy nebo při rozhovoru by se měl člověk soustředit na to, aby se vyjadřoval jasně a upřímně, aniž by příliš lpěl na tom, jak druhá osoba reaguje. To znamená, že se nesmíte příliš nadchnout pochvalou nebo souhlasem, ani se nesmíte příliš sklíčit kritikou nebo nesouhlasem. Praktikováním tohoto vyváženého přístupu ke komunikaci se můžete zbavit strachu z odmítnutí nebo odsouzení. Uvědomíte si, že vaše odpovědnost spočívá v upřímném předání vašeho sdělení a to, jak bude přijato, nakonec nemůžete ovlivnit. Verš v podstatě naznačuje, že zachování vyrovnanosti v komunikaci umožňuje efektivnější a autentičtější výměnu názorů, protože je založena na pocitu povinnosti, a nikoli na osobním lpění na výsledcích. Tento přístup může vést ke zdravějším a konstruktivnějším interakcím, což v konečném důsledku podporuje porozumění a harmonii.